Využití výsledků je důležitým požadavkem pravidel programu Horizont Evropa. Usnadnit by jej měla reforma transferu z dílny ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové. V tomto dílu se dozvíte v čem reforma spočívá a jaké má mít dopady.

Popis: Hostem podcastu byla Pavla Hubálková, která píše o vědě například pro magazín Univerzity Karlovy Forum nebo pro technologický magazín WIRED a je spoluautorkou první české knihy o komunikaci vědy.

Říká, že komunikace vědy je nezbytnou součástí dnešního života a každý moderní vědec by měl chtít vědu komunikovat. Hledá příběhy ve světě vědy a staví mosty mezi vědci a laickou veřejností.

S Pavlou jsme si povídali komunikaci vědy u nás i v zahraničí, o ženách ve vědě i o úkolech vědců třetího tisíciletí. Zabrousili jsme také do témat jako jsou sociální sítě, boj s dezinformacemi nebo umělá inteligence.

Téma: Komunikace vědy v Česku i v zahraničí

Host: Pavla Hubálková, komunikátorka vědy

Hosta vyzpovídala: Milena Lojková

Užitečné odkazy:

→Webová stránka Pavly Hubálkové

→Newletter Píšu o vědě

→Kniha Science Communication: Úvod do komunikace vědy

Popis: Co mají společného Apple a Evropská výzkumná rada? Myslí jinak. A posouvají tím svět vpřed. Granty ERC podporují výzkum na samé hranici lidského poznání a jako magnet přitahují odvážné vědecké lídry s ambicí tuto hranici prolomit. Díky nim se dozvídáme třeba to, proč je svět zelený nebo jak vidí hlubokomořské ryby. Pro talentované vědce granty ERC představují nejen finanční a badatelskou svobodu, ale také příležitost vyniknout v mezinárodním měřítku.

O fungování Expertní skupiny, která pomáhá českým vědcům a vědkyním dosáhnout na granty ERC, jsme si povídali se Zdeňkem Strakošem z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Téma: Fungování expertní skupiny podporující české žadatele o granty ERC

Host: prof. Zdeněk Strakoš (MFF, UK)

Hosta vyzpovídala: Milena Lojková

Věděli jste, že... od založení ERC v roce 2007:

Bylo v ČR realizováno 94 grantů ERC, z toho 80 bylo řešeno přímo hlavními řešiteli?

Celková podpora, která putovala do ČR, přesáhla 131,6 milionů euro?

V ČR jsou, co se týče zapojení do grantů ERC, nejúspěšnější Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, ÚOCHB, Fyzikální ústav a Univerzita Palackého?

Českým „ERC rekordmanem“ je fyzikální chemik prof. Michal Otyepka, který je držitelem hned 4 grantů ERC?

38 hlavních řešitelů s českou národností doposud realizovalo svůj grant v zahraničí?

Oblíbenými zahraničními hostitelskými institucemi pro české řešitele jsou např. Institut Maxe Plancka nebo Oxfordská univerzita?

Máte rádi čísla? Podívejte se na souhrn statistik rekapitulující českou stopu v grantech ERC →http://tinyurl.com/2cnm9tnt

REGISTRACE na online WORKSHOPY pro žadatele se otevírá 11. března →http://tinyurl.com/tucjeaux

O wideningu nebo také rozšiřování účasti si s námi povídala Anna Vosečková, která je národní kontaktem pro tuto oblast v Technologickém centru Praha.

Téma podcastu

Rozšiřování účasti v Horizontu Evropa

Host podcastu

Anna Vosečková | Národní kontakt pro widening

O čem jsme si povídali?

« O historii wideningu

« O zkušenostech z roku 2023

« O plánech a očekáváních pro 2024

« O službách, které nabízí projekt widera.net (https://www.ncpwideranet.eu/)

Hosta vyzpovídal

Michal Hlavačka

Nedílnou součástí výzkumu financovaného z veřejných peněz se stávají principy otevřené vědy – Open Science. O podstatě, fungování i problémech otevřené vědy jsme si povídali s Jiřím Markem z Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity.

Téma podcastu

Otevřená věda – Open Science

Host podcastu

Jiří Marek | Open Science manažer UVT MUNI, vedoucí sekretariátu EOSC-CZ

O čem jsme si povídali?

« O smyslu Open Science

« O vztahu Open Science a byznysu

« O predátorských časopisech

« O podpoře v oblasti Open Science v ČR

Hosta vyzpovídal

Michal Hlavačka

Cesta k excelenci vede přes granty Horizontu Evropa, které podporují mezinárodní a mezioborový výzkum. Touto cestou se vydal i Český institut výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), který provádění mezioborového výzkumu na mezinárodní úrovni považuje za svoje poslání a jehož cílem je zařadit se mezi evropskou vědeckou špičku. Vize a poslání. Dvě slova jako klíč. Jaké jsou ty vaše?

 O budování excelentního výzkumného centra jsme si povídali s Andreou Nogovou, vedoucí grantové kanceláře CATRIN.

Téma podcastu

Budování excelentního výzkumného centra

Host podcastu

Andrea Nogová | vedoucí grantového oddělení CATRIN

O čem jsme si povídali?

« O cestě k excelenci

« O důležitosti otevřenosti, spolupráce a sdílení

« O budování partnerství a networkingu

« O grantech Horizontu Evropa a praktickém fungování grantové kanceláře

 Jaké rady jsme si odnesli?

→  V začátcích se nebojte se spolupracovat s konzultanty. Urychlí a zefektivní to vaši cestu. Metoda „pokus-omyl“ může vést frustraci.

→ Jděte do twinningu! Rozšíříte si obzory a posunete kompetence projektových manažerů. Mějte ale na paměti, že twinningový projekt není cíl, ale cesta.

→ Získejte podporu vedení. Bez ní v Horizontu Evropa uspějete jen stěží!

→ Projektoví manažeři: Buďte si vědomi hodnoty, kterou do projektů přinášíte a nastavte si dobré a respektující vztahy s vědci. Najděte si na začátku své spojence, kteří vidí v evropském výzkumu potenciál.

→ Vedení institucí: Stanovte si účast v Horizontu Evropa jako svou prioritu a dobře ji komunikujte směrem k vědcům. Najděte nástroje, kterými budete účast v mezinárodním výzkumu motivovat a odměňovat. Poskytněte výzkumníkům projektovou podporu.

Hosta vyzpovídala

Milena Lojková

V knize Mluv jako TED se píše: “Nápady jsou platidlem 21. století. A jsou úplně demokratické. Mají je všichni. O jejich budoucnosti nerozhoduje, zda jsou lepší nebo horší, ale spíš jak, komu a kdy jsou odprezentované.” Horizont Evropa nabízí vědcům a výzkumníkům granty, díky kterým mohou být jejich myšlenky a nápady zrealizované. Na počátku vždy stojí projektový návrh, který dá myšlence pevné kontury.

Projektový návrh musí uspět v ostré evropské konkurenci a excelentní nápad nebo unikátní inovace jsou prvním, ale zdaleka ne jediným předpokladem úspěchu. Předkladatel musí v krátkém časovém úseku pochopit a pokrýt celou řadu aspektů a zároveň vnímat a neopomenout i ty nejmenší detaily, které mohou o úspěchu či neúspěchu projektu rozhodnout. O svůj praktický vhled do psaní projektů se s námi podělil Václav Smítka ze společnosti Amires.

Téma podcastu

Psaní evropských výzkumných projektů

Host podcastu

Václav Smítka | Chief Technology Officer| Amires

O čem jsme si povídali

« Jaké otázky si musím položit, než začnu projekt psát?

« Kolik času zabere projektový návrh napsat?

« Proč je důležitá práce s textem a vizuální stránka projektu?

« Jak si poradit s „buzz words“, které bude hodnotitel v návrhu hledat?

« Jak zajistit dostatečný dopad našeho řešení na vědu, společnost a ekonomiku?

« Jakými zásadami se řídit při sestavování pracovního plánu?

« Na co si dát pozor při sestavování rozpočtu?

« Jaká je role Advisory Board?

« Co je klíčovými ingrediencemi úspěchu projektu?

Jaké rady jsme si odnesli

→ Psaní projektového návrhu je pro koordinátora práce na plný úvazek minimálně na dva měsíce. Nenechávejte psaní projektu na poslední chvíli a začněte psát alespoň tři měsíce před uzávěrkou.

→ Excelentní nápad sám o sobě nestačí. Důležité je také pochopit, kam EU svými politikami výzkum směřuje!

→Nepodceňte práci s textem a vizuální stránkou. Jeden obrázek řekne víc než tisíc slov.

→Kvantifikujte! Cíle i dopad musí být specifické a měřitelné. Pokud bychom měli říct jediné slovo, které musí být v návrhu obsaženo, bude to KPI.

→ Myslete na vyváženost plánu projektových prací i rozpočtu.

→ Nezapomeňte zahrnout partnery z průmyslu.

→Nemějte pocit, že musíte všechno zvládnout sami. Nechte si poradit od odborníků.

Hosta vyzpovídala

Milena Lojková, TC Praha

Když se Váš projekt dostane před hodnotitele, jde do tuhého. Jak hodnocení probíhá? Co hodnotelé berou v potaz a co ne? Jaká je role hodnotitelů? Jak uspět jako hodnotitel či hodnotitelka? To a mnohem více se dozvíte od Ivy Walterové, která má bohatou zkušenost z hodnocení i realizace evropských projektů.

Koordinace a řízení evropských výzkumných projektů je výzvou a příležitostí zároveň. Jiří Bouchal z konzultační společnosti IS-Practice tuto výzvu přijal a už více než deset let figuruje v projektových konsorciích napříč Evropou jakožto koordinátorova pravá ruka. A není to obyčejná ruka, ale ruka s dotekem Midase. Projekty vede pevně ale s nadhledem. Své zkušenosti otevřeně sdílí. Přemýšlíte o koordinaci? Tento díl podcastu je určen právě vám!

Téma podcastu

Koordinace a řízení evropských výzkumných projektů

Host podcastu

Jiří Bouchal | Senior Consultant| IS-Practice

O čem jsme si povídali

« V čem spočívá každodenní management projektu a kolik času zabere?

« Jak probíhá komunikace konsorcia a interní reporting?

« Jak zabezpečit kvalitu výstupů projektu?

« Co platí na problematické partnery?

« Co je na práci koordinátora nejtěžší?

« Co může koordinace projektu instituci přinést?

« Kdy je instituce připravená projekt koordinovat?

Jaké rady jsme si odnesli

→ Nechoďte za projektovým úředníkem jen s problémem, ale i s jeho řešením. Bude Vás mít radši!

→ Koordinace je výzva. Buďte pozitivní, mějte nadhled a neberte si to osobně!

→ Nenechte se semlít smrští administrativních úkonů. Myslete na vizi, se kterou jste projekt psali.

→ Jste kreativec s inovativním mindsetem? Psaní a koordinace inovačních projektů by mohla být práce pro vás.

→ Mějte před očima velké cíle, začněte s malými krůčky. Hlavně začněte!

 Hosta vyzpovídala

Milena Lojková, TC Praha

Není snadné porozumět iniciativě Nový evropský Bauhaus, se kterou se setkáte v Horizontu Evropa i jiných programech. Pomůže nám s tím Klára Černá z Technologického centra Praha. Od základního vysvětlení, přes historii, příklady českých projektů i způsoby zapojení. To a mnohem více Vás čeká v tomto díle.

Střípky inspirace, které do sebe zapadají a vytvářejí obrázek úspěšné projektové strategie a leadershipu. Podle Petry Vaculíkové není excelence o talentu, ale o přístupu a tvrdé práci. Za úspěch považuje, když ji práce baví a přináší jí radost. Nadšení a kreativitu považuje za důležitější než mnohaletou zkušenost. Lidem ve svém týmu umožňuje dělat práce, které je baví. Věří, že spolupráce a sdílení je více než konkurence a soutěživost. Při obhajování nápadů, za kterými si stojí, se nebojí „jít na krev“ a když říká, že získání ERC grantu už pro ni není otázkou „jestli“ ale „kdy“, věříme jí to. Hoří a zapaluje. Kdo naposled zapálil vás?

Téma podcastu

Projektová strategie

Host podcastu

Petra Vaculíková | Vedoucí grantového oddělení| Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

O čem jsme si povídali

« Co přináší českým výzkumníkům účast v evropských projektech?

« Jak FF UPOL podporuje předkladatele projektů Horizont Evropa?

« Jak vytvořit silný a motivovaný projektový tým?

« Co odlišuje kvalitního projektového manažera od průměru?

« Co je to úspěch?

Petru vyzpovídala

Milena Lojková, TC Praha

Jak funguje Evropská výzkumná rada (ERC), proč čeští vědci nemají více ERC grantů, jaké jsou novinky v hodnocení ERC projektů a mnohem více s námi sdílela RNDr. Alice Valkárová, DrSc. Díky pozici členky vědecké rady ERC, členky předsednictva GAČR a vědkyně v oblasti částicové fyziky nabízí doktorka Valkárová jedinečný pohled na tyto otázky.

S Pavlínou Pancovou Šimkovou jsme si povídali o evropských rámcových programech pro výzkum a inovace, o projektovém managementu a o předmětu Projektové řízení v praxi, který vyučuje na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Pavlíně nechybí vize, rozhled, zápal pro věc a pokora. Práci se studenty vnímá jako proces vzájemného učení a hru. Slovy studentů “je to pěkná jízda”. A ještě bude...

V dnešním díle uslyšíte, jaké to je "být u toho" a zažít předsednictví na vlastní kůži. Jaké je stěhování do Bruselu se dvěma dětmi? Co obnáší role attaché pro výzkum na Stálém zastoupení ČR v Bruselu? Jakých nejdůležitějších výsledků se na poli vědy a výzkumu v rámci českého předsednictví podařilo dosáhnout? Své čerstvě nabyté zkušenosti z právě skončeného předsednictví s námi se zápalem pro věc a energií sobě vlastní sdílela Táňa Hálová Perglová.

Marcela Linková z Národního kontaktního centra Gender a věda při Sociologickém ústavu AV ČR se s námi podělila o svůj pohled na tuto oblast. Dozvíte se také o požadavcích Horizontu Evropa, které s gender souvisí.

Stále častější formou financování je lump sum - tedy pevnou částkou. Proč tomu tak je, na co si dát pozor a mnohem více probereme s Lenkou Chvojkovou, která je národním kontaktem pro finanční otázky Horizontu Evropa

V tomto díle je hostem Ida Součková Olšová, která je čerstvě zvolenou předsedkyní CZARMA - České asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu a zároveň na rektorátu Masarykovy univerzity v rámci odboru výzkumu vede grantové oddělení. Uslyšíte o založení CZARMA, jejím smyslu a přínosu. Ida také mluví o fungování grantového oddělení Masarykovy univerzity a důvodech proč Masarykova univerzita získala nejvíce výzkumných grantů v programu Horizont 2020 z celé ČR .

V úvodním dílu podcastu Horizont Evropa se s Naďou Koníčovou bavíme o Horizontu Evropa a o Národním informačním centru pro evropský výzkum při TC AV ČR, které k Horizontu Evropa poskytuje poradenství.